Brněnští vědci pomocí umělé inteligence prozkoumali tisíce možných léků proti koronaviru

Vědci z Brna navrhli některá už schválená léčiva, která podle nich mohou zabránit vazbě koronaviru na lidskou buňku. Přišli na ně při zkoumání proteinů za použití umělé inteligence, která nabízí i nové struktury léků.

Výzkumníci provedli u 4359 schválených léků virtuální screening, aby zjistili jejich účinnost na protein, který je klíčový k šíření viru SARS-CoV-2. Provedli několik simulací změn molekulového uspořádání proteinu tak, aby zjistili, který ze známých léků by mohl mít největší účinnost, uvedl Gaspar Pinto z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny.

Postup generuje enormní množství dat, proto se využívají metody strojového učení a umělá inteligence pro jejich analýzu.

Na základě výpočtů vědci navrhli několik schválených léčiv, která mohou blokovat funkci proteinu a tím zabránit vazbě viru na lidskou hostitelskou buňku. „Umělá inteligence dokáže také nabídnout nové struktury léků, které by se vázaly na protein ještě účinněji,“ uvedl Pinto. Podle něj je to nová oblast výzkumu nemoci covid-19, v níž se tvoří softwarová řešení pro urychlení vývoje nových léků.

Pomoc umělé inteligence

Do zkoumání se zapojili vědci z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty, Ústavu výpočetní techniky, výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity (MU) a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). V projektu využívají počítačové biochemie, umělé inteligence a principů strojového učení. 

Jiří Damborský
Zdroj: FNUSA

„Pomocí vlastního software CaverDock jsme se zaměřili na počítačové studium proteinu, který je klíčový v šíření viru SARS-CoV-2 v lidském organismu,“ uvedl Jiří Damborský z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a vedoucí výzkumného týmu Proteinové inženýrství FNUSA-ICRC.

„V tomto projektu jsme námi vyvíjený program CaverDock poprvé použili ke studiu takto vysokého počtu molekul. Program prokázal vynikající a prakticky stoprocentní robustnost a tím se zařadil mezi nejspolehlivější nástroje ve své kategorii,“ řekl autor algoritmů Jiří Filipovič z Ústavu výpočetní techniky MU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
30. 5. 2025

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
30. 5. 2025
Doporučujeme

První předpověď na léto naznačuje nadprůměrně teplé počasí

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.
30. 5. 2025
Načítání...